V devadesátých letech minulého století vzrůstá v Československu zájem o fenomén moderního satanismu, který se opírá o dílo Antona Szandora La-Veye. Díky tomu na území tehdejšího Československa koncem roku 1990 vzniká několik malých nezávislých skupin, zabývajících se satanskou filosofií a magií. Mezi ty nejznámější patří pražská, která se začíná formovat kolem Pavla Brndiara – f. Archechempe a chomutovská skupina, kterou založil charismatický Michal Štěfaničák – f. Beliaroth d´Hemon. Obě skupiny spolu úzce spolupracují a usilují o šíření intelektuálního satanismu.
I díky tomu v Chomutově začíná v roce 1992 nepravidelně vycházet první porevoluční samizdatový časopis o satanské filosofii s názvem Kněžstvo církve satanovy Chomutov. Celkem vyšly čtyři čísla tohoto časopisu. Poslední z nich vychází koncem roku 1993. V oné době jsou téměř všichni členové pražské a chomutovské skupiny i registrovanými členy československé Církve Satanovy, kterou dne 31. 10. 1991 zakládá lídr kapely ROOT, spisovatel a filosof Jiří Big Boss Valter. Ten v následujících letech překládá Satanskou bibli a Satanské rituály od Antona Szandora La-Veye. Mimo to do konce roku 2004 vydává i své vlastní knihy: Nové satanské rituály, Rozhovory se Satanem a filosoficky zaměřenou knihu s názvem Kniha lží a nenávisti. Rovněž publikuje vlastní překlad legendárního Necronomiconu. Pod jeho vedením se zkrátka začínají historické události dávat do pohybu. Satanisté v celém Československu se organizují a čerpají inspiraci z kvalitních materiálů, které jim Jiří Big Boss Valter poskytl.
Zatímco chomutovská skupina v průběhu následujících let pozvolna utlumuje svoji činnost, až nakonec před koncem tisíciletí zcela zaniká, v Praze v práci pokračují. Vzniká několik nových rituálních míst. Mezi ty nejznámější patří dnes už legendární Vrch u 13. kamenů. Na tomto obřadním místě byl vykonán první rituál z 13. na 14. 3. 1992. Tento obřad doprovázela mohutná bouře, která se rozpoutala poté, co celebrant Pavle Brndiar – Tau-Paulus (f. Archechempe) a jeho asistent Eduard Staněk – f. Geherath´d Sabathot zasvětili toto místo čtyřem korunním princům pekel (Satan, Lucifer, Belial a Leviathan) a mocnému knížeti Nyarlathotepovi (entita z Necronomiconu, posel Prastarých). Pražští satanisté tímto okamžikem začínají rozvíjet svou rituální praxi a velké satanské svátky se od tohoto dne slaví výhradně na Vrchu u 13. kamenů. Aktivity v Praze vyvrcholí dne 9. 7. 1993, kdy Pavel Brndiar – Tau-Paulus (f. Archechempe), člen Církve Satanovy, Eduard Staněk – Geherath´d Sabathot, člen Církve Satanovy a Karle Fiury – f. Loki zakládají Pražský satanský spolek. Program tohoto spolku následně popisují v této deklaraci: Uznáváme a respektujeme všechny principy satanské filosofie a plně je podporujeme, rovněž tak souhlasíme s principy magickými, které jsou Církví Satanovou předkládány. Nicméně právě tyto principy nadále rozvíjíme tak, aby se všichni naši členové, kteří mají zájem o podrobnější studium magie, mohli v tomto směru co nejvíce rozvíjet a zdokonalovat. Protože je Církev Satanova prezentována především magií invokační, věnujeme se i my jejímu zevrubnému studiu. Přesto je většina našich členů obeznámena i s lidovou magií, tedy čarodějnictvím. Přední členové naší pražské větve mimo tyto směry studují i teorii magie evokační. Protože jsme ale přesvědčeni, že není důležitý jen intelekt, ale i duchovní vývoj, každému jednotlivci doporučujeme ke studiu i díla pojednávající o mystice, a proto se mnozí z nás věnují i praktickým mystickým cvičením. Rovněž si klademe za cíl vzdělávání našich členů v oblasti filosofické a vedeme je ke studiu děl takových autorů, jako jsou Nietzsche, Schopenhauer, Herakleitos z Efesu a mnoha dalších. V neposlední řadě také poskytujeme poučení všem našim členům, kteří ještě nebyli přijati do Církve Satanovy, a na toto přijetí je připravujeme.
V následujícím roce 1994 v České Lípě zakládá Jindřich Bessie Kysilka Řád Růže, který v budoucnu naváže spolupráci s pražskými satanisty. Prozatím však působí pouze ve svém regionu. O jeho vzniku dokonce informují i místní noviny. Ve stejné době začínají členové Pražského spolku spolupracovat s Církví satanovou v Děčíně, kterou založila Milada – Baphomet – Tvrzová. Ta sice není registrovanou členkou Československé Církve Satanovy, přesto však sympatizuje s jejími členy a po jistou dobu s nimi udržuje pravidelné kontakty. Krátce dokonce vydává Děčínský oběžník zaměřený na satanskou filosofii, umění a poezii. Nakonec však svojí pozornost zaměří jiným směrem a její skupina se díky tomu pozvolna satanské filozofii odcizí a následně zanikne.
To se ovšem nedá říct o Pražském spolku, jehož členové své aktivity naopak stupňují, až jsou nakonec osloveni i médii. Díky tomu se jejich spolek v roce 1995 zapisuje do povědomí širší veřejnosti. Tou dobou již čítal okolo 20. pražských členů. V roce 1996, se díky nim dostává Československá Církev Satanova poprvé ve své historii i na televizní obrazovky. Přesto, že natáčení pro televizi Nova nedopadlo podle očekávání, pro všechny satanisty to byla cenná a poučná zkušenost.
Dne 9. 9. 1996 začali satanisté v Praze rovněž vydávat samizdatový měsíčník Mág. Celkem vyšly jen tři čísla tohoto časopisu. V témže roce byli Pavel Brndiar – Tau-Paulus (f. Archechempe), Eduard Staněk – f. Geherath´d Sabathot a Libor Hejtmánek – f. Pluto (tou dobou nejaktivnější členové spolku) pozváni do hlavní Jeskyně v Brně Veleknězem Grotto Masterem Jiřím Big Boss Velterem, Grandiose Magusem, nejvyšším představitelem Církve Satanovy v Čechách i na Slovensku, aby jim za jejich zásluhy udělil následující tituly: Pavel Brndiar – f. Archechempe – Second Master; Eduard Staněk – f. Geherath´d Sabathot – Pán Meče; Libor Hejtmánek – f. Pluto – Pán Černého Plamene.
Následně Pražský spolek povýšil na Pražskou pobočku Církve Satanovy. Rovněž jím byl iniciován vznik sedmi zasvěcovacích stupňů a šesti iniciačních rituálů, které se používají dodnes. Tři nejvyšší výše uvedené stupně navrhl Jiří Big Boss Valter. Čtyři nižší iniciační stupně pak sestavil Michal Štefaničák – f. Beliaroth d´Hemon a Pavel Brndiar – Tau-Paulus (f. Archechempe). Ten rovněž sepsal k těmto stupňům jednotlivé iniciační rituály. Nicméně na vzniku těchto obřadů se částečně podíleli i další z členů Pražské pobočky. Zejména David Kubic – f. Abadon. – Pán Meče. V té době je Satanismus v celých Čechách na vzestupu.
Nikoho tedy nepřekvapí, že se v Prostějově objevuje v pořadí už třetí oficiální větev Církve Satanovy, jejíž programové prohlášení je následující: Pobočka Církve Satanovy Prostějov byla roku 1996 založena Petrem Egoistou Balákem jako větev První Církve Satanovy v Československu založené 1. 10. 1991 Jiřím Valterem, členem First Church of Satan – navazuje na činnost First Church of Satan, která byla založena roku 1966 v San Fanciscu – je spolek dynamicky se rozvíjejících osobností, ne fan club, dopisovaní nebo dobročinný spolek – její Členové nepodléhají žádným závazkům – případní zájemci mají možnost zažádat o členství nebo o další informace na výše uvedenou adresu – podmínkou pro přijetí jsou: zdůvodnění žádosti, řádně vyplněná přihláška a zaplacení jednorázového poplatku 300 Kč. Petr Egoista Balák začíná aktivně rozvíjet činnost své skupiny a pracovat na své knize o satanské filosofii. V budoucnu kontaktuje i další satanisty, včetně členů Pražské pobočky, se kterými začne spolupracovat. Ti se dokonce o tři roky později podílí na distribuci jeho knihy Satanovo ego, kterou v roce 1998 vydává jeho Prostějovská pobočka jako svou první knižní publikaci.
Dne 31. 10. 1997 Pražská pobočka Církve Satanovy začíná na přání Velmistra Jiřího Big Boss Veltera vydávat samizdatový časopis The Abyss, který nahradil doposud vydávaný měsíčník Mág. Tento časopis od tohoto okamžiku vychází až dodnes a to dvakrát ročně vždy 31. 10. o Halloweenu a 30. 4. o Valpuržině noci.
V následujících letech členové Pražské pobočky Církve Satanovy čím dál častěji vystupují na veřejnosti a v hromadných sdělovacích prostředcích, kde šíří myšlenky satanské filosofie a magie. Zejména Pavel Brndiar – Tau-Paulus (f. Archechempe)- Second Master a Libor Hejtmánek – f. Pluto – Pán Meče (do tohoto stupně byl později iniciován za své zásluhy při šíření satanské filosofie a mysticismu) patří mezi mediálně nejaktivnější. Kromě toho se vedení Pražské pobočky podílí i na organizování nejrůznějších přednášek na území celého státu a realizuje nejrůznější projekty s ostatními představiteli satanských Poboček a přidružených řádů.
Jednou z nich je i další nově vzniklá Kutnohorská pobočka církve Satanovy, jenž zahajuje svou činnost začátkem roku 2001 díky Karlu Šeplavému, který sepsal i její programové prohlášení: Ctihodní psi a žádostivé vlčice – lační po pravdě víc než po čerstvé krvi – voláme k Vám mocně ve jménu Prince Lucifera a Lilith a Astaroth – vznešených a našim srdcím milých velkokněžen Temnoty, která je Světlem. Slyšte! Jsme zde. Dáváme se na pochod, abychom zjevovali Zemi tajemství a moudrost Satana, Krále Světa. Stojíme pevně na základech satanské filosofie a na gruntech poznání položených mnoha magickými mistry hodnými následování. Hledíme hrdě na Hvězdu Satanovu zářící nad námi a v našich srdcích a opájíme se nádherou jejího jasu. Shledali jsme krásu být jedním z atributů Jeho Satanského Veličenstva a zavázali se přinést světu její poselství.
Člověk je Bůh a Šelma. Krása těla a touhy a všech přirozených vášní v nás – budiž projevena! Ať červi sežerou všechny prázdné slupky pokrytecké morálky a lživých náboženství. Již příliš dlouho je lidská rasa mrzačena klamem přetvářky a falešných „ctností“. Budiž to zatraceno! Jsme zde, abychom ukázali světu pravdu Krásy a krásu Pravdy. V nahotě a bez závojů. Jsme zde, abychom potřeli šeď všednosti a nahradili ji pestrými barvami Rituálu, neboť sám život jest nám rituálem Zrození a smrti a v uvědomění tohoto se každý čin stává magickým aktem, jenž svou symbolikou naplňuje obsahem i vše prázdné a mrtvé. Věříme v život a v Satana jako Hybatele a Princip vší přirozenosti. Jen Jemu se klaníme, ač nehodláme se sehnout před ničím. Jsme pyšní na svou příslušnost k církvi Satanově a chceme všemi prostředky pomáhat každému, kdo je hoden, a jehož srdce a mysl jsou otevřené ke vstupu do tohoto společenství svébytných bytostí, kterého si hluboce vážíme. Jsme Světlo světa.
Jsme Synové a Dcery Jitřenky. Pohleďte! Jsme praví lidé! Ave SATANAS! Karel Šeplavý snad až příliš rychle stoupá skrz jednotlivé iniciační stupně zasvěcení a po dvou letech aktivní činnosti získává jeden z nejvyšších titulů – Pán meče. Rok po tomto vysokém zasvěcení se ale stahuje do ústraní a nakonec své členské aktivity zcela přerušuje. Krátce na to Kutnohorská pobočka církve Satanovy ukončuje svoji aktivní činnost. I přesto, že tato pobočka po několika letech své existence zaniká, její členové zanechávají mezi roky 2001 až 2003 nesmazatelnou stopu v historii českého satanismu. Například dne 15. 12. 2001 se v Kutné Hoře pod vedením členů Kutnohorské pobočky v restauraci U Dačického uskutečňuje celostátní setkání všech čelních představitelů Československé církve Satanovy, kterého se účastní všichni až na Velekněze Grotto Mastera Jiřího Big Boss Valtra. Ten se už nevěnuje Satanově církvi tak jako v minulosti. Organizováním administrativních záležitostí, týkajících se české základny, pověřuje členy Pražské pobočky.
V roce 2001 jsou členové Československé církve Satanovy také kontaktováni spisovatelem Josefem Veselým, který se tohoto setkání rovněž účastní. Tou dobou se již mezi ním a satanisty rozvíjí spolupráce na knize s přiléhavým názvem Satanismus. Tato publikace vychází v roce 2003. Jedná se o ojedinělé a ucelené dílo, popisující mimo jiné i historii českého satanismu. 31. 10. 2002 je další z významných členů Československé církve Satanovy Petr Krabs – f. Samael – Sublime pověřen založením Rakovnického satanského spolku. Také získává oprávnění vykonávat iniciační obřady od 1. do 4. stupně. Petr Krabs – f. Samael s ostatními členy spolku začíná rozvíjet satanské aktivity. Vydává časopis Osvícení. Jeho první výtisk vychází 11. 8. 2002. Ve stejný den je také oficiálně založen Rakovnický satanský spolek. Tento samizdat je publikován nepravidelně až do roku 2005. Konkrétně 2. 12. 2002 vychází jeho druhý ročník a 4. 4. 2003 třetí ročník. Následně jsou tato čísla vydána souhrnně v Osvícení speciál, které vychází 31. 7. 2003. Následuje páté číslo vydané 16. 11. 2003. Zatím poslední tedy 6. číslo časopisu Osvícení vychází až 26. 10. 2005. To však nejsou jediné aktivity rakovnických satanistů. Dne 22. 8. 2002 jimi bylo nedaleko Rakovníka vybudováno obřadní místo, které se v průběhu let stává důležitým a významným rituálním shromáždištěm. Až dodnes zde probíhají oslavy, při kterých se vykonávají různé satanské obřady včetně těch, které osobně sepsal Petr Krabs – f. Samael – Pán Meče (do tohoto stupně byl během následujících let iniciován za své zásluhy při šíření satanské filosofie a magie). Tím nejznámějším rituálem, který se zde pravidelně koná, je patrně Petro-Pavlovský rituál.
V létě, v témže roce Řád Růže v čele s Jindřichem Bessie Kysilkou, ve spolupráci s pražskou, prostějovskou a kutnohorskou pobočku Církve Satanovy, pořádá významnou výstavu a galerijní spektrál, jenž se kvůli povodním opakuje i o rok později. Tentokrát se na celé akci aktivně podílí i Rakovnický satanský spolek. Obě tyto akce se pořádají v Jezzové sekci ve Valdštejnské 14, naproti českému senátu. Kromě přednášek a nejrůznějších besed se zde uskuteční v roce 2003 i rituální ukázka určená širší veřejnosti.
V následujícím roce dochází k nejrůznějším změnám ve struktuře a organizaci Satanovy církve. Vše vyvrcholí odchodem Jiřího Big Boss Valtera do ústraní. Ten začátkem roku 2005 oficiálně ukončil svou činnost v čele této organizace a její vedení předává do Prahy s návrhem, aby si členové církve zvolili nového Velekněze. Na tento titul byl záhy navrhnut Mistr pražské pobočky církve Satanovy Pavel Brndiar. Ten však tento titul odmítl a místo toho inicioval založení Rady třinácti, jejímiž členy se stávají téměř všichni čelní představitelé církve Satanovy až na dva: Jindřicha Bessie Kysilku zakladatele Řádu Růže a zakladatele Prostějovské pobočky církve Satanovy Petra Egoistu Baláka. Jindřich Bessie Kysilka, byl sice přizván do právě vznikající Rady třinácti, ale svou účast na transformaci církve Satanovy odmítl a přerušil veškeré styky se členy Prvního Česko – Slovenského Chrámu Církve Satanovy, na který se Československá církev Satanova dne 30. 4. 2005 přejmenovala.
Řád Růže tedy od roku 2005 pokračuje ve své činnosti samostatně. Další významný satanista, který se nestal členem rady a to i přesto, že by si tuto čestnou funkci rozhodně zasloužil, je Petr Egoista Balák, jenž se odstěhoval trvale do zahraničí a v současné době s českými satanisty udržuje pouze nepravidelné kontakty.