Zuzana Antares (nar. 1962, Brno) je česká spisovatelka a překladatelka, píšící o věštectví, magii a okultismu. Je jediná česká autorka, systematicky mapující okultní vědy.
Narodila se v Brně a zabývá se okultními naukami, o nichž píše zábavné články, kratší odborné stati i knihy pro veřejnost. Od roku 1982 studuje skryté skutečnosti světa, magické schopnosti člověka a zákonitosti běhu světa a osudu. V posledních dvaadvaceti letech (od 1990) se profesionálně zabývá poradenstvím, především tarotem. Zde využívá netradičních technik, kombinujících metody předvídání, tradici západního hermetismu a moderní formy práce s osobností. V roce 1992 porodila syna Samaela. Roku 1993 založila a stále vede Školu věšteckých umění a esoteriky v Brně a Českou tarotovou školu. Je hlavou magického řádu Malé opatství Thelémské.
1. Jak je velká brněnská okultní scéna, rozumíš si speciálně s někým z ní? Našla by se i nějaká veselejší historka?
Mágů, čarodějů a duchovně studujících, pokud vím, není v našich končinách moc co do počtu lidí, kteří se pravidelněji schází a společně pracují. Ale na přespolního, poměrů neznalého, sem tam z neočekávaného místa vykoukne jeden nebo dva vytrvalci, vesměs se k druhým moc nehlásící. Brněnští okultisté jsou zajímaví svou nejednotností. Je mnoho skupinek různých věkových kategorií i názorů. Ty jsou často samotářské, pracující pro sebe, až se chce říct tajně. Na rozdíl od Prahy není v Brně praktikován prvorepublikový hermetismus. Thelémská uskupení taky mají hlavní období
aktivity za sebou, což v podstatě kopíruje určitý útlum Thelémy celosvětový. V současnosti zažívá rozmach pohanství, ale těžko odhadnout, kolik lidí vydrží za první zasvěcení.
aktivity za sebou, což v podstatě kopíruje určitý útlum Thelémy celosvětový. V současnosti zažívá rozmach pohanství, ale těžko odhadnout, kolik lidí vydrží za první zasvěcení.
Mezi moje přátele patří SAN, Catalessi (Šárka Sedláková) a lidé okolo Zřídla. Bohužel neumím vyprávět veselé historky, ba ani vtipy. Raději se nebudu pokoušet.
2. Čím bys navnadila čtenáře, aby případně přijeli navštívit tvé Malé opatství thelémské?
To musím? My si na návštěvy zrovna nepotrpíme… Nechystáme teď žádný veřejný rituál nebo přednášku, raději proto nikoho zvát nebudu.
To musím? My si na návštěvy zrovna nepotrpíme… Nechystáme teď žádný veřejný rituál nebo přednášku, raději proto nikoho zvát nebudu.
3. Studovala jsi i díla pokračovatelů Crowleyho v angličtině? Znáš např. nedávno přeloženou knihu Magické obrození od Kennetha Granta, o jejíž vydání v češtině se nemalou měrou zasloužil i náš Chrám?
Granta jsem četla celého v originále. V jeho dílech jsou podnětné nápady, a není třeba hledat v konkrétních větách. Grantův způsob myšlení je pozoruhodný a inspirativní sám o sobě, podaří-li se člověku do něj proniknout. Magické obrození pokládám za úvod do dalších knih, z nichž některé se mně jeví zajímavější, např. Hekatin pramen nebo Nightside of Eden. Prošla jsem některé spisy Israela Regardie. Líbila se mi Nema (Maat Magick). Asi by toho bylo víc. Nepravidelně sleduji webové stránky, čtu Starfire.
4. Co si myslíš o satanismu jako o filosofii a také jako o magickém proudu? Navštívila jsi někdy rituál P.Č.-S.CH.C.S. nebo aspoň přednášku?
Moje magická kariéra začala kdysi tím, že jsem – sice naivně a dětinsky, ale s výsledkem – upsala duši čertu. Pak jsem se zabývala víc Thelémou a satanismus zůstal na okraji zájmu: Studium začalo a skončilo LaVeyovou Satanskou biblí. O současném satanismu toho tudíž moc nevím, snad jenom
že P.Č.-S.CH.C.S. existuje. Nemám zde nikoho známého, proto nevím o aktivitách – např. veřejných rituálech nebo přednáškách.
že P.Č.-S.CH.C.S. existuje. Nemám zde nikoho známého, proto nevím o aktivitách – např. veřejných rituálech nebo přednáškách.
Jak chápu satanskou filosofii: Satan je totožný se Setem, prvním mužským bohem. Je zosobněním aktivních primárních sil a v mém obrazu Universa zastupuje demiurga, nižšího stvořitele. Lucifer je božská jiskra, která sídlí v každém člověku. Oba tito duchové, někdy vzájemně zaměňovaní, se stali zlými, protože bylo třeba umístit stín, který nutně existuje v každém monoteistickém kultu. Satanismus vidím jako magickou cestu levé ruky. Satanská uskupení mají stejný význam, jako jiné magické spolky, tzn. sdružují lidi stejného nebo aspoň podobného názoru a dávají jim prostor pro osobní rozvoj v rámci ustavených pravidel, cvičení a rituálů.
5. Vím, že se trošku zabýváš psychoanalýzou, jaký máš názor na mercedes České avantgardy: Bohuslava Brouka. Čeho si ceníš základního na Freudovi ve vztahu kupříkladu k Adlerovi?
Zlaté časy české avantgardy. A nejenom české, protože tehdy ještě bylo možné stavět něco na odiv tak, aby tyto činy vyvolaly reakci. Dnes je to všem jedno. Brouk si se svými buřičskými postoji užíval doby, ve které žil. Neznám jeho díla tak dobře, abych si na něj tvořila nějaký názor, tím méně psychoanalytický. Mohu říct jenom to, že mám surrealismus ráda. Adlera jsem moc nestudovala, nikdy mne nechytil za srdce. Mým oblíbencem je Jung, taky takový úletář. Oproti němu mi Freud připadá vážný. Upjatý. V praxi používám i Freuda, i Jungovu analytickou psychologii. Freud je základ, Jung nástavba – což bych, např. řekla i o Adlerovi. Freud postavil základy na zemi, ve sféře duševní mechaniky jestli to tak můžu nazvat. Ostatní se o něj opírali. Budu-li pátrat po původu duševních potíží, začnu vždy Freudem.
6. S jakými Taroty ráda pracuješ mimo Crowleyho? Zajímáš se i o temněji působící Taroty: Bafometův tarot od Gigera, Luciferiánský tarot od Forda, Tarot stínů Linda Falorio, či tarot ONA?
Bafometův tarot vlastním už řadu let, ale nikdy jsem mu úplně nepřišla na chuť, i když se mi vizuálně líbí. Obrazy ke mně nemluví. Luciferiánský jsem sice držela v ruce, ale nevlastním, ostatní neznám. Mám obrázky Lovecraftova tarotu (v počítači, nikoliv jako karty); tento tarot někteří preferují, já k němu mám spíše umělecký vztah, jako ke Giegerovi. Vlastním Necronomicon Tarot, ale i když jej občas prohlížím a hledám inspiraci, protože má moc pěknou atmosféru, moc s ním nepracuji.
7. Co si myslíš o snech, existují některé, které se ti vracejí?
Sen promítá člověku před oči obsah jeho nevědomí. Hlavně ty obsahy, které nechce vidět nebo se neumí na ně podívat. Nemám vracející se sny, vrací se mi motivy a témata. Téma vlhké země, vodních toků, kanalizace nebo naopak krásných domů či zacházení se zlatem. Mám sny o plavání v horké vodě nebo o prožitcích zasněžené krajiny. Po letech pozorování snů a uvádění do kontextu s aktuálními obdobími většinou tuším, co mi sen chce říct. Jsem odpůrce lucidního snění. Když vůlí ovládnu i své sny, jak se mnou potom bude Universum komunikovat? Aneb ve spaní chci mít pokoj.
8. Jak vnímáš synchronicitu a její ovlivňování, máš s tím nějaké zkušenosti?
Synchronicitu vnímám často, jako kartářka a terapeutka vlastně denně. Nemám ale pocit, že ji mohu ovlivnit já – synchronní jevy jsou tu proto, že mne na něco upozorňují, provázejí mne na mé cestě a ukazují směr. Synchronní jevy se objevují tenkrát, když se něco děje – může to být jen tak, protože cosi dozrálo, nebo třeba po rituálu či po cvičení. Mým úkolem je dívat se a nenechat si ty vzkazy uniknout. Ovlivnit – snad jedině tím, že vnímat přestanu, což by byla škoda.