Rozhovor: Jak si žije Subadur

Jednou v času vánočním jsem zavítal do Brna na akci příznačně blasfémicky nazvanou jako Vánoční Riot. Akce byla spíše punkového ražení, ale čekalo mně tam malé black metalové překvapení. U dveří mne přivítal barbar Mamut, který líbal příchozí návštěvníky, tedy hlavně návštěvnice. A dali jsme se hned do řeči, kdy se mně ptal na ambientně/noisový projekt Flying Grasha Cirkus a na jeho představitele Strýčka Grášu (přezdívku vymyslela Divočina – zasvěcenci ví). Poté Mamut prohlásil, že mne představí jednomu zajímavému hudebníkovi, kterého neinzerují na plakátech, ale i přesto vystoupí na Vánočním Riotu. Jednalo se o ambientně black metalový one man projekt, podobný v něčem nespecifikovatelném Vargovu Burzum. Projekt i jeho hlavní představitel se zvali Subadur. Samotný hudebník byl mladý sympatický člověk, ze kterého vyzařovalo cosi zlověstného. Když jsem k němu přistoupil zrovinka se bavil s jednou slečnou, zda by se mu svlékla na vystoupení a mohl jí vzít na řetěz, což je u vystoupení Subadur klasické. Slečna se trošku vzpírala, ale nakonec vystoupila v celé parádě. Dali jsme se s Subadurem do řeči a bavili se o satanismu, Big Bossovi (kterého si mimochodem velmi vážil) a dále jsme probírali typická témata: Norsko, black metal, překlady z angličtiny atd. Zkrátka jsme si výborně rozuměli. Tehdy mne Subadur pozval číst poezii na jeho festival: Subadur fest, kde jsem taky dorazil a úspěšně vystoupil – to už je ale jiný příběh…
1) Jak a kdy ses dostal k rouhání, magii, dekadenci a black metalu?
Když se zamyslím, tak tahle otázka mi není zrovna moc na tělo. V mé hudbě se magie, rouhání, či satanismus objevuje minimálně a já osobně se satanismu nevěnuji. Dříve jsem se o něj docela zajímal, a vnímal jsem ho v podstatě jako úctu k přírodě a rozvíjení vlastních mrzkých pudů. Nejlépe ale asi odpovím na poslední část otázky: K black metalu jsem se dostal přes kamaráda, který mi někdy v prvním ročníku na gymnáziu pustil záznam z koncertu Dimmu Borgir na Ozzfestu a od té doby mně to totálně pohltilo. Potom jsem se věnoval poslechu, skládání hudby a později i divokým živým vystoupením. Mým velkým hudebním úspěchem bylo zahrát na narozeninovém koncertě bývalého velekněze P.Č-S.CH.C.S Jiřího Valtra, kterého beru i jako skvělého hudebníka a jsem s ním dodnes v kontaktu, ale jak jsem již naznačil, o satanskou magii, či mysticismus se v podstatě nezajímám.
2) Přiblížil bys prosím čtenářům, o čem pojednává tvoje hudba, kde bereš inspiraci?
Má hudba měla vždycky nějaký příběh, tudíž bych ji nazval možná jako symfonicko-epický black metal (zajímavá to škatulka pozn. redaktora). Písně v mém podání by měly na sebe navazovat a dávat celému albu jednotný koncept, až na pár výjimek v posledním albu.Inspiraci beru hlavně ve své hlavě, mám totiž hodně bujnou fantazii (smích). První album bylo o velké válce mezi upíry a vlkodlaky, druhé bylo více romantické. 😀 Dívce zemřel přítel a ona následně uzavřela pakt s ďáblem… a třetí a zatím poslední bylo o posmrtném životě a tady už na sebe jednotlivé skladby nenavazují. Hudbu i texty si můžete poslechnout na bandzone pod názvem Subadur, experimental black metal z Dolního města.

3) Co tě vedlo k tomu, že jsi ze sólového projektu udělal kapelu? Vystupuješ často, s kým sis už zahrál a s kým by sis chtěl ještě zahrát?
Tři roky jsem hrál sám, protože jsem neměl hudebníky, kteří by do toho šli se mnou. Jsem dost náročný na spoluhráče – oni vědí své.Nyní jsem je konečně sehnal. A nejen že teď měním sólový projekt na kapelu, ale též měním celkově žánr. Budeme se snažit hrát folk melodický black metal. Koncerty jsem měl většinou jednou do měsíce, jak vyšel čas a jak byl zájem ze strany pořadatelů. Zahrál jsem si už se spoustou kapel, mezi kterými jsem si našel dost dobrých přátel. Například jsem rád, že jsem poznal kluky z Barbar punku. Jináč asi největší poctou pro mě bylo zahrát si s jednou nejmenovanou polskou kapelou ve Farářově sluji, což je taková místní undergroudově black metalová mekka. (Vystoupili zde např. Infernal Blaze, Sorath, Unclean, Bloody Lair, Sekmeth a mnoho dalších UGBM). Mým snem je si zahrát se Slovenskou kapelou Orkrist, jenž už ale x let neexistuje. Jinak bych si rovněž rád zahrál na nějakém větším festivalu. A to jak doma, tak v zahraničí.
4) Jak se žije ve Světlé nad Sázavou, kousek od vás jsou i tuším Wizard Infernal, a v okolí je rovněž tuším dostatek black metalových kapel. Proč pořádáte Subadur fest na Smrčensku?
Já bydlím konkrétně v Dolním Městě a Wizard Infernal jsou přímo ze Světlé nad Sázavou, což je v podstatě zapadákov s nádražím a pár obchody, ale ne zas takový, že by se tu nedalo žít. Žije se mi krásně, v okolí mám moc hezkou přírodu a kousek od baráku mám rovněž středověkou tvrz, hrad Lipnice a magicky působící Stvořidla. Do Světlé to mám hodinku pěšky, kde můj kamarád před rokem otevřel metalový klub Pohoda, kousek je Humpolec, který má taky spoustu zajímavých míst například motorkářské doupě a zřícenina hradu Orlík. Kousek od Světlé nad Sázavou v ani ne vesničce Smrčensku se koná Subadur fest (SF), je zde poměrně pěkně a prostory jsou pro konání UG akce naprosto vyhovující, navíc znám majitele osobně.
5) Pořádáš ne příliš známý Subadur fest, zkus trošku popsat o čem je, jaké kapely tam hrají, co na něj chodí za lidi, po případně čtenáře namlsat, ať příště také přijedou.
SF se koná tentokráte již po třetí. A je to v podstatě oslava zrození Subadura a rozloučení se s létem. Zatím asi největší hvězdou vystupující na SF byli Cruadalach a Arch of Hell (AOH) z Brna, kteří měli vystoupit i letos. Mimo AOH přijeli jako tradičně již po třetí Barbar punk a novinkou byli Twisted Truth a promítání filmu Requel. Na místě bylo možné si postavit stan, svlažit hrdlo pivem či medovinou a o hladu nezůstali ani vegetariáni, či vegani.(Na čemž si festival vždy zakládá). Tak nechť se čtenáři příště zvednou ze židle a přijedou do krásného prostředí Vysočiny a užijí si spoustu zábavy více na www.subadurfest.cz.

6) Jaký máš vztah k ženám, často na tvých vystoupeních dělají velice divokou show. To se vidí spíše jen u velkých kapel, jinak dle mého názoru UGBM je spíše chlapskou záležitostí.

K ženám se snažím chovat vlídně a slušně. To co vidíš na podiu je pouze náhrada za kapelu pro diváka, kterého můj výstup zaujme o trošku více, než když bych tam běhal a řádil sám. Samotného mě to dosti poškozuje v mém soukromém životě. Holky si o mně potom myslí, že jsem úchyl (smích).

 

7) Díky za rozhovor, poslední slova nechávám tobě.
Taktéž ti děkuji za zájem. Poslední slova? Lidi, choďte na koncerty, jináč tyto akce začnou mizet a také kapel bude ubývat. Žádná kapela nechce hrát pro prázdný sál jednou do roka. Díky a rád vás uvidím na SF, kde příště vystoupí určitě i pan redaktor.