Boris Rudý – předlický čert a legenda

Boris Rudý, co o něm říct úvodem? Snad jen toliko, že je to zajímavý a originální člověk, který se mírně proslavil svým vzhledem a svými svéhlavými názory a projekty. Které více rozepíše v rozhovoru. Jak se zpívá v jedné veselé písni: „Já mám v Praze tři domy, až je koupím budou mý“, tak přesně něco podobného by šlo říci i o Borisovi s tím rozdílem, že domy už koupil a nejsou v Praze, nýbrž v Ústí ve čtvrti Předlice. Domy koupil za velmi nízkou cenu, zrekonstruoval je a pronajímá za ďábelskou cenu 66,6 Kč/m čtvereční. Boris se sám prezentuje jako radikální levičák a má blízko k ideálům marxismu, ač členem KSČM není. Zajímavostí rovněž je, že jeho zmíněné domy stojí v Marxově ulici. Boris sám o sobě tvrdí, že je potetovanější než Vladimír Franz, kterému říká Fantomas a Franz mu na oplátku říká zas Cibulák. Dříve měli lidé z jeho tetování a implantátů rohů strach, dnes se s ním spíše rádi vyfotí a berou ho jako lokální kolorit.
 
1) Osobně si myslím, že tě dost proslavily tvé činy, ale hlavně tvůj vzhled. Nedávno jsem viděl např. tvou fotku v geniální knize „Maska v proměnách času a kultur“. Dávají tvoje tetování dohromady nějaký hlubší příběh?
O té knize nic nevím, takže nemohu posoudit, nevím co v ní přesně o mě je, ale moje fota běhají asi už všude a setkávám se i s tím, že to i někteří zneužívají. Moje tetování ale nikdy nebylo zamýšleno a nikdy ani nebude jako nějaká maska, je to můj osobní názor nebo dejme tomu něco jako pohled na svět. Hlubší příběh nebo nějaký koncept ani tak ne, i když každá čárka má pro mě samozřejmě nějaký smysl, ke každému obrazci mám nějaký vztah, či důvod, proč ho na sobě mám, ale ucelený koncept to není, třeba komiksové věci jsou na hony vzdálené od biomechaniky, že? Mé motivy jsou prostě čistě mé názory a zájmy, hodně času trávím třeba v přírodě a hodně motivů je z této oblasti. Nejsem sice vegetarián nebo aktivní člen třeba Greenpeace, jak by z toho někdo usoudil, ale takzvaná matka příroda je náš základ a všude nás obklopuje, mnoho lidí si to ale neuvědomuje a přírodu ničí, že? To mě třeba mrzí, ekologické katastrofy a tak. Pole bylo a stále je pro nás sakra důležité, protože brambory rostou na něm a ne v regálech supermarketů. I když jsme z přírody vzešli, tak na ní zapomínáme a to je chyba, můžeme se z ní stále poučit. Další věc je, jak fungují třeba mechanismy mezi zvířaty. Ano jsme lidé a jsme na vyšším úrovňovém stupni, ale vzešli jsme ze zvířat i z té přírody a sice máme nějaké zákony a etiku, ale plno lidí ji stále porušuje a na úkor druhých parazitují – vrazi, zloději atd. Tohle třeba zkoumám a to mě zajímá, ale vesměs jde o ten názor a pocit, než o nějaký příběh. Na tetování mě právě fascinuje to, že je to trvalé a neměnné, že já budu pořád já, oblečený i nahatý, starý i mladý, to se o jiných říci nedá, třeba o politicích že…
2) Zajímáš se nějak více o satanskou filosofii, jaký máš naopak vztah ke křesťanství?
No, nějak cíleně ne. Pseudo satanisty, co jsem znal, mě spíše zaráželi nebo mi byli k smíchu, běhat někde po nocích a nahánět třeba kočky na obětování nebo pít něčí krev, či moč, to mě fakt nebere. Třeba to je součástí nějakých rituálů, ale mě přijdou o ničem. Nejsem ale tak znalý, abych mohl určit, zda třeba ty zvířecí oběti a pití nezvyklých tekutin má nějaký význam, nebo šlo spíše o pomatené jedince. Mám rád metal, ale asi jako v každém hudebním průmyslu se vždy najde nějaká osoba, kapela, která toho jen zneužívá nebo tím na sebe chce upozornit. Komentovat tak třeba Ozzyho netopýry je myslím úplně zbytečné, ale třeba norské pojetí, kdy se hodně z těch maníků pak ohánějí i hákovým křížem a zabíjejí se mezi sebou, to už mi přijde tragické. Jak jsem naznačil, jsem člověk hodně spjatý s přírodou, ale hlavně nejsem ani optimista, ani pesimista, ale realista, protože realita je taková, jaká je a z té musím vycházet. Každé náboženství je špatné, pokud na něj lidi upírají zrak a doufají v nějaký zázrak nebo se jím ohánějí, či ve jménu jakéhokoliv náboženství válčí. Vesměs jsou stejně všechny války jen kvůli majetkům, či územím a náboženství je k tomu jen přimotané jako nějaká berlička, či lákadlo, výmluva, to samé jako u feťáků – jen lži a výmluvy. Nikdo za mě přece nic nevyřeší. Kdybych se modlil ke komukoliv třeba i tisíckrát denně, vždy to bude jen a jen na mě. Proto doslova náboženství a feťáky nesnáším. Ale snad půlka planety dnes bohužel fetuje a v nějaké nadpřirozeno věří, takže chtě nechtě to musím brát v potaz a respektovat. Myslím samozřejmě věřící, ne feťáky, ty nikdy respektovat nebudu, jsou to chodící živé odpadky. Hodně filozofií se ale zaobírá dobrem a zlem nebo tím, co bude po smrti a když koukneš do dějin, tak něco jako peklo – přeneseně Satan – satanismus je dle mě jediné správné a spravedlivé, protože ve jménu Satana se nikdy nekradlo a neválčilo, vždy bylo bráno a je jako trestem a výstrahou pro ty šmejdy. Takže pokud něco takové mě někdy bude čekat, přikloním se na tuto stranu a ve svém životě se tak prezentuji, protože mě prostě baví děsit ty tupce a nějakého Satana se bojí každé náboženství, takže jsem všemi deseti pro. Něco jako ta rovnováha v přírodě. Až bude více času, chystám se přečíst si Satanskou bibli, abych byl více v obraze, ale to je asi tak vše, jak jsem řekl, jsem realista, a kdyby byl nějaký Pán pekel a s něčím mi občas pomohl, bylo by to fajn, ale realita je, jaká je, že pokaždé, když se probudím, tak vím, že jsem na vše sám…
Ale potkávat lidi, kteří když mě vidí, tak se křižují a modlí se, svírají v rukách své růžence a hledají cestu, jak co nejrychleji utéct, mě prostě baví. Když mají odvahu a pokusí se mě oslovit a přemlouvat, abych přešel na cestu boží, no to je něco pro mě. Začnu je prosit a přemlouvat pro změnu já, ať mi své křížky a růžence dají, že je chci pomočit, ty zděšené výrazy mi za to fakt stojí… (smích)

3) Jak se žije na ulici, má takový život nějaké výhody? V čem naopak spatřuješ hlavní problémy?
No vyjma toho, že nemusíš platit nájem a zálohy na vodu, elektřinu atd., mě nic jiného jako výhoda nenapadá. Ono pokud nechceš být šmejdem jako někteří podobní, tak žebrat nebo krást nemůžeš, hrdost a zdravé sebevědomí ti to prostě nedovolí. Ale žijeme v Čechách, ne na tropickém ostrově, takže musíš řešit základní potřeby jako jídlo a kde spát, to je asi zásadní problém, mezi paneláky si toho moc k jídlu nenachytáš a nenatrháš, že? Možná v zimě někde přespíš, ale to je asi tak vše, co může městská džungle nabídnout. Samozřejmě mám stále na mysli člověka se vzpřímenou hlavou, ne zlomené jedince, který hrabou v popelnicích a sežerou kde co… 
4) Jak dle tebe vypadala Londýnská squaterská scéna v dobách Železné lady? Poznal jsi squating osobně?
Ne. Fandím lidem, co takto žijí a fungují, ale já osobně vím, že bych na to neměl. Nemyslím si, že jsem rozmazlený, ale časy na ulici mi prostě daly něco jako základ nebo standart, pod který neklesnu. Nemyslím to jako urážku vůči těm lidem, ale jako sám sebe – mít svou postel, koupelnu a lednici s jídlem je prostě pro mě holý a nutný základ, to potřebuji a chci. Pořád jsou myslím možnosti a pořád mám na to, abych se nějak uživil a zajistil tento můj „standart“, mohl si ho dopřávat. V Anglii jsem nikdy nebyl, takže nemohu říci osobně, ale navštívil jsem třeba Hamburg a tam se mi to líbilo-celá komunita fungovala. Mezi Německem Helmuta Kohla a Anglií Margaret Tchatcerové je ale dost rozdíl, takže už jen kvůli tomu si myslím, že v Anglii ti lidé kolem sebe více drželi a fungovalo to tak lépe. Aspoň z toho tak to na mě působí, stejně jako tady za totáče – lidé spolu více mluvili, více spolu drželi. Dnes se mi zdá, že jsou mnohem chladnější a odtažití, zabraní do svých mobilů a tabletů a kdečeho, v roušce anonymity internetu. To předtím nebylo a paradoxně, když je hůře, tak to ve společnosti funguje lépe…
5) V čem vidíš budoucnost moderního komunismu, jaký význam v něm má původní dílo Karla Marxe?
Abych si dloubnul aspoň jednou-tak jak by řekl můj táta Lenin-vše souvisí se vším, že…?(smích) Ne, ale teď vážně-nebudu a nehodlám zde vnucovat své názory, ale tihle lidé, tihle dřívější politici byli opravdovými politiky, co používali svoje mozky a ne břicha. Ono totiž (bohužel) vážně vše souvisí se vším, třeba už jen ta mnou několikrát zmiňovaná příroda… Momentálně máme nastaveno ve společnosti jako směr kapitalismus, jenže brát a drancovat někde něco, nejde do nekonečna, vede to opět k těm válkám a obrovským rozdílům mezi takzvanými bohatými a chudými, do toho je namotané to zasrané náboženství, které to vše ještě zhoršuje. Určitá forma násilí bude v lidech zakódovaná pořád, protože jsme vzešli z těch zvířat a pudy nepotlačíme, jenže je rozdíl, když si fotbalový hooligans rozbijou držky kvůli barvě šály, aby si vybili nějakou agresi a je rozdíl mezi terorismem a válkou. Marx byl v tomhle prostě nadčasový. Sám byl původem Žid, ale vzdal se toho a kopal a pohrdal jakýmkoliv náboženstvím kolem sebe, jak jen mohl, plus rovnoprávná myšlenka společnosti, která bude aspoň trochu vyrovnaná a ne rozdělená na bohaté a chudé. To je prostě ten správný směr (podle mě) a asi naše jediná možnost do budoucna – vzdát se bohů a zlata, protože nic jiného nikdo nevymyslel a nic jiného mě v tak širokém náhledu na svět a společnost jako takovou nenapadá, no… Až bude hodně špatně, tak pak teprve každému dojde, že ze zlata nebo luxusního auta se prostě nenají…
6) Čemu se věnuješ v poslední době? Můžeš nám představit své projekty?
Jsem realista, takže pracuji sám na sobě, na svém bydlení a podnikání. Nevím, jak dlouho vydrží tento systém společnosti, jaký zde máme, ale je, jaký je a já ho musím brát v potaz. Je tu možnost soukromého majetku a sektoru, takže za tím si tvrdě jdu a buduji. Nejde mi o to, abych byl nějaký boháč a honosil se majetkem, to ne, ale skupuji a opravuji domy v měnícím se ústeckém ghettu, opravuji a pak pronajímám lidem, které si sám vyberu. Něco jako můj projekt je tedy vytvoření něčeho takového, jako je nějaké území, komunita, která bude myšlenkově vyrovnaná a provázaná, fungující sama o sobě, něco dalo by se říct, třeba ta komunita lidí kolem squatterů, jak jsi zmínil…
7) Slovo na závěr patří jednoznačně Tobě, klidně rozhovor ukonči nějakou neotřelou myšlenkou.
Neotřelou myšlenku na závěr mám – nikdy by mě něco takového nenapadlo, kdy já sám jsem měl kdysi dost problémů se svým vzhledem a stylem oblékání, protože bývaly doby, kdy neexistoval ještě nějaký David Beckham a tak nosit číro na hlavě, mít nějaké tetování a hlavně jiný názor, nebylo prostě „in“. Takže pankáči v kurzu veřejného blaha vnímáni nebyli, než přišli tihle sráči a přes tučné šeky to pak vše proměnili. Ale jak jsem psal třeba o těch mobilech a tabletech, tak já sám vím, že děti mít nebudu, protože je prostě nechci, nemám na takový krutý experiment, ale apeloval bych na rodiče, co si tohle třeba budou číst, ať svoje děti vychovávají ve stylu zdravého myšlení a sebevědomí a ne nějakého soupeření a hecování. Drtí mě třeba, když si pustím po roce televizi Nova a ráno vidím doslova agresivní reklamy na to, co dnešní dítě musí mít a co mu máš koupit. Večer vidím zase zprávy, kde se řeší nesmyslná dětská šikana: když někdo tu „in“ věc nemá nebo má špatnou značku oblečení nebo nemá tablet a podobný hovadiny.
Vím, že ode mě, jakožto od ortodoxního pankáče to bude znít dost divně, ale byl bych třeba pro zavedení školních uniforem, jako toho stejnokroje, protože dětská šikana kvůli nějakému adidasu je opravdu strašná věc…