Článek o podstatě Satana s komentáři Pavla Brndiara, zde i s původním zněním otázek

Článek o podstatě Satana s komentáři Pavla Brndiara, zde i s původním zněním otázek

 

Je Satan padlým andělem plným zla, nebo je to jen žárlivá pomluva? Není Satan jen synonymum pro Univerzum?

 

Satan je díky tradičním abrahámovským náboženstvím brán jako personifikace zla. Jak je to z hlediska jeho vyznavačů doopravdy?

 

Satanismus nikdy netvořil jednotný proud. Naopak, vždy se jednalo o mimořádně rozvětvený filosofický a duchovní směr. Založený nikoli na zlu, ale na individualismu a osvíceném intelektu.

Satanismus je nauka, která se neustále vyvíjí a oslovuje stále víc osobností a jedinců napříč historií. Z těchto důvodů se mohou názory na to, kdo nebo co je Satan, dosti lišit.

Vše záleží na tom, kdy se budete ptát, kde se budete ptát a koho se budete ptát.

Proto se pochopitelně najdou i jedinci ovlivnění náboženskou doktrínou, kteří budou fanaticky přesvědčeni, že Satan je ztělesněným zlem. Takovýto pohled je ovšem povrchní a scestný. Do značné míry ovlivněný expanzivním náboženstvím, jež sice stále dokola omílá lásku a duchovno, nicméně na základě historických faktů víme, že je založené na jejich pravém opaku.

Dalším z důvodů, proč je Satan považován za zlého, spočívá v naprostém nepochopení satanistické gnose. Právě díky výše zmíněnému vlivu většinového náboženství je v Evropě povaha lidské touhy, kterou Satan symbolizuje, mylně identifikována s ďáblem a mravním zlem. V satanské gnosi je ovšem ďábel ztotožňovaný s dvojníkem, se stínem, čili s lidským nevědomím. A právě proto je Satan ztělesněním duchovní formule stezky levé ruky, která vede adepta k osvícení! Nazývají ho zlým, ale On pouze skryl svoji svátost před nehodnými. On je synonymem touhy, která nabádá člověka, aby skrze svého dvojníka, svůj stín, poznal sebe sama. Když totiž obrátíme neodbytnou lidskou touhu poznávat dovnitř namísto ven, jak je to obvyklé, a činíme tak vytrvale a nekompromisně, dříve či později je naše falešné ego se všemi svými poklesky a resentimenty zničeno a zůstává jen gnose poznaného.

 

Jak konkrétně na Satana pohlížíte v Prvním Česko-Slovenském chrámu církve Satanovy?

 

V našem Chrámu má na Satana každý jednotlivý člen vždy osobitý pohled. V tom spatřuji krásu a svobodu. Nikdo z nás ho ovšem nepovažuje za reálnou duchovní bytost, tak jak se nám ho snaží představit Bible. Jsme přesvědčeni o tom, že Bůh nestvořil člověka, ale že to člověk do jisté míry stvořil Boha. Tedy všechny bohy a i další duchovní a mysteriózní bytosti.

Proto někteří z nás Satana ztotožňují s egregorem. Pro jiné je to archetyp dokonalosti, o kterou sami usilují.

Osobně Satana chápu jako jednu z emanací Nejvyšší síly, vesmírnou pozitivní tvořivou energii, hybný přírodní faktor, symbol života, krásy a moudrosti vedoucí k duchovnímu osvícení jednotlivce.

Povšechně ho považují členové našeho Chrámu za symbol pokroku a intelektuální vzpoury proti přetrvávajícímu pokrytectví ve společnosti. Satan je pro mnohé z nás symbolem svobody a revolty. Ta je ovšem vždy spojena se zodpovědností za vlastní jednání. Bez této zodpovědnosti by se nejednalo o aristokratickou svobodu ducha v satanském slova smyslu, nýbrž o prachsprostou anarchii.

 

 

Pokud Satan není představitelem zla, jak si tedy vysvětlit démonické posednutí?

 

Na úvod své odpovědi bych rád uvedl, že slovo démon vychází se starořeckého daímön, což značí strážného ducha převážně dobrotivé povahy. Pokud jde o samotnou podstatu démonů, můžeme je považovat za duchovní emanace rozmanitých kosmických a přírodních energií, které jsou nedílnou součástí universa a jejichž zřídlem je Nejvyšší síla, z které se v rozličných podobách manifestují nejen démoni, ale i všechna božstva bez rozdílu. Ostatně, mnozí tak zvaní démoni, byli před staletími lidmi uctíváni coby legitimní bohové celých národů. Jak je tedy vidět v původním významu neměli démoni se zlem nic společného. Teprve s příchodem judaismu a křesťanství získalo slovo démon onen zlovolný charakter, který přetrvává mezi neznalými dodnes. Já sám s démony, tedy kosmickými a přírodními energiemi pracuji v harmonické shodě už desítky let a s jakýmkoli zlem v souvislosti s těmito silami jsem se nikdy nesetkal.

Pokud byste se mě zeptal, zda mohou být tyto energie člověku nebezpečné, odpověděl bych, že mohou být člověku stejně nebezpečné jako ku příkladu voda. Pravda, můžeme se v ní i utopit, ale nemůžeme bez ní žít. Vždyť i naše těla jsou tvořena přibližně ze 70% právě vodou.          Proto mi obavy z posednutí démony ve světle výše uvedeného připadají poněkud úsměvné.

Každá lidská bytost je součástí universa a to je bezezbytku prostoupeno emanacemi Nejvyšší síly. Jinými slovy, jak by do člověka z venčí mohly vstoupit energie, které jsou odjakživa jeho nedílnou součástí. Pokud však dochází k dlouhodobé nerovnováze mezi vámi a těmito silami, může dojít i k jejich negativním vnějším manifestacím. Pro tento duchovní jev má ovšem současná věda rozmanitá medicínská označení. Patří mezi ně například schizofrenie či nejrůznější psychózy. Dnes totiž už nehovoříme o posedlosti, nýbrž o duševních onemocněních.

 

 

V biblické tradici je Satan brán jako vůdce vzbouřených andělů, kteří se postavili proti Bohu ze své pýchy. To je jeden pohled na věc. Jaký je ten druhý? Není to všechno jinak? Slyšel jsem o teorii, že se skutečně postavili andělé proti Bohu, jelikož se již nemohli dívat na jeho skutky, kterých je Starý Zákon plný (vraždy, genocida, a další podobné skutky).

 

Zajímavé. Vskutku zajímavé myšlenky obsahuje vaše otázka. Dotýkáte se v ní nepřímo jednoho z hlavních fenoménů všech masově rozšířených náboženství a ideologií. Tímto fenoménem je manipulativní rétorika! Příkladně všeobecně přijímaný fakt, že Satan je pyšný, považuji za zjevnou lež, či minimálně nepravdivé tvrzení. Je zde totiž zaměňována pýcha s hrdostí. Satan ani jeho stoupenci nejsou pyšní, nýbrž hrdí. Takovými sugestivními a manipulativními tvrzeními biblické náboženské texty doslova přetékají. Kněží staví Satana do role obětního beránka a omlouvají jím zlo a bezpráví, které sami po staletí páchají, zatímco duchovní pravdy jsou církvemi opomíjeny, či dokonce záměrně překrucovány a namísto světla vedoucímu k osvícení jsou světu předkládány náboženské fráze vedoucí k otroctví, zaslepenosti a tmářství. Proto jsou pro mě tyto teologické úvahy pouhými nepodloženými spekulacemi a účelovými tvrzeními, které sloužily a slouží amorálním náboženským vůdcům k upevnění jejich vlivu a moci nad věřícími.

Neznám žádný racionální důvod podložený fakty, abych biblické texty o epickém střetu Boha všemohoucího s padlými genii bral doslovně. Přesto se i v jednadvacátém století najde nespočet lidí, kteří bez jakýchkoli důkazů či snahy o hlubší pochopení tyto tvrzení nekriticky přejímají a pokládají je za pravdivá.

Pro mě se jedná o pouhé duchovní alegorie a jejich doslovné chápání považuji za skutečné zlo!

Síly, které rozmanité náboženské texty popisují jako Bohy, anděly, démony či jiné Vyšší bytosti považuji, jak jsem již výše uvedl, za pouhé nedokonalé emanace rozličných přírodních a kosmických energií. Energií, jejichž zřídlem je Nejvyšší síla. Tyto emanace sil, lidstvo ve své nedokonalosti a duchovní nezralosti za pomoci své víry a imaginace zformovalo do konkrétních egregorů. Ty pak reprezentují jakousi kolektivní teologickou představu naší rasy o Bohu a duchovním uspořádání vesmíru Představu, která je v mnohém scestná a zavádějící. Pojďme se, prosím, zamyslet a začněme o celém tomto teologickém fenoménu uvažovat odlišným způsobem.

Připusťme, že nám poznatky současné vědy alespoň teoreticky potvrdili existenci všudypřítomné a vše prostupující energie v podobě těch úplně nejjemnějších částeček. Tyto elementární částice jsou ještě menší než doposud známé kvarky, leptony a bosony, ze kterých se skládá hmota. Pro mě jsou tyto nejemnější částečky analogické s Nejvyšší silou gnostiků. Tyto částečky nejsou hmotné v pravém slova smyslu, přesto prostupují vše stvořené i nestvořené. Od nejjemnějšího po nejhrubší. Jedná se o všeoživující duchovní energii. Tato Nejvyšší síla existuje, existovala a bude existovat nezávisle na lidech či jiných myslících tvorech.

Bude se ovšem moci bez myslících bytostí s imaginací, sama manifestovat, tak jak o tom pojednávají nejrůznější svědectví? Tedy jako Božská autorita, co má osobnost a vědomí? Domnívám se, že nikoli. Pokud ztratí své uctívače, ztratí i svojí současnou podobu a vše co s tím souvisí. Ostatně lidstvo bylo, jak jsem se již zmínil v předchozí odpovědi, mnohokrát svědkem toho, jak nejvyšší božstvo ztratilo svoji pomyslnou moc i své uctívače a upadlo v zapomnění, aby bylo nahrazeno jiným bohem. Bohové zkrátka přichází a odchází. Nejvyšší síla zůstává. Proto je tvrzení, že člověk stvořil boha jedním ze základních pilířů satanistické gnose. Je-li Bůh všudypřítomný, vševědoucí a dokonalý, co jiného by byl než Nejvyšší síla.

Ve světle těchto skutečností získáváme nový vhled a duchovní poznání.

Je-li něco dokonalé, je to ve své dokonalosti nezúčastněné. Nelze se tedy k Nejvyšší síle o něco modlit a čekat, že naše modlitby vyslyší. Ne, nevyslyší. Chceme-li dosáhnout změny, musíme se o to zasadit jiným způsobem. Musíme si stvořit boha k obrazu svému.

A teď si vezměme ku příkladu takovou upřímnou touhu věřících po Bohu, a jejich bezmyšlenkovité fráze, které při ní pronáší: hledám Boha, ztratil jsem víru, co mám dělat abych dosáhl osvícení, atd…

Tedy položme si otázku: jak mohli ztratit něco, co je ze samotné podstaty uspořádání vesmíru jejich nedílnou součástí. Nejvyšší síla je všudypřítomná, je tedy i v nich samých. Nemohou ji proto ztratit.

Jen je třeba si to uvědomit. Nehledejte duchovní pravdy ve vnějším světě, třebaže se v něm neustále zrcadlí, tak jako se slunce odráží v každé kapce vody, dopadnou-li na ni jeho paprsky. Namísto toho obraťme pozornost přímo ke slunci, tedy do svého nitra. To je ten nejpřímější způsob jak navázat spojení nikoli s Bohem, ale se všemi bohy, anděly, démony a Nejvyššími bytostmi, které si kdy lidstvo dokázalo představit. To je způsob, jak navázat kontakt s Nejvyšší silou, cesta jak se vědomě propojit se sebou samým, tedy se svým božským Jástvím. Zde pak nalezneme odpovědi na všechny otázky. Nejvyšší síla je neutuchajícím zdrojem duchovní, umělecké ale i vědecké inspirace. Až si tento prostý fakt lidé uvědomí, církve nad nimi ztratí moc. Je přeci nasnadě, že k tomu abychom komunikovali s Nejvyšší silou, žádnou církev nepotřebujeme. Jednou lidé jistě pochopí, že i oni jsou nedílnou součástí Všehomíra a ne jen jednou jeho oddělenou osamocenou jednotkou ztracenou v davu, učiní tak první krok v duchovní evoluci. Druhý krok jest tuto intelektuální pravdu prožít a uskutečnit vně svého Já. To jim dá jistotu, že Nejvyšší síla je jenom jedna, třebaže se zrcadlí ve všem stvořeném i nestvořeném.

Takto osvícené jedince už nebude možné manipulovat za pomoci dogmatických náboženství a politických či rasových ideologií k páchání bezpráví na ostatních.

Comments (5)

  • Adam azazel Sobotka Reply

    Naprosto pravdivé a moudré. Připomíná mi to zenovou mystiku, až na to že tohle nevymyva mozky jako buddhismus. Ave Satanas. 🤟

    17. 7. 2020 at 6:35
  • Adam azazel Sobotka Reply

    Zároveň mi to silně připomíná xeper Michaela Aquina.

    17. 7. 2020 at 6:53
  • Žeruhmyz Reply

    Onu Nejvyšší sílu lze chápat jako Zlatou Inteligenci. Čeština to krásně umí dekódovat. Je „Zlatou“ energeticky a zároveň „Zla tou“ fantasticky (v nehmotné rovině – jako v kresleném vtipu), přičemž vždy platí pouze obojí naráz, takže paradoxně to souvisí se Zlem, ale nedochází ke tvoření zlých věcí. K tomu dochází pouze v případě nepochopení a popření toho paradoxu. Dokonce vír Zlaté Inteligence lze identifikovat jako Černý plamen…
    Co jsem tak vysledoval, v tomto Zeměvesmíru většina lidí podléhá genetickému programu – třeba kristo-andělská nebo slovansko-árijská rasa jsou výsledky genetických experimentů. Oni se neřídí myšlením, ale programem, takže tu „satanskou absurditu“ nejsou schopní pochopit. A podobně když se takzvaně „dají na satanizmus“, tak jde téměř vždy o nějakou parodii.

    4. 8. 2020 at 14:15
  • Adam azazel Sobotka Reply

    Zajímalo by mě odkud berou lidé i předsudek toho rázu, že často satanismus prirovnavaji k nacismu či neonacismu. Projel jsem rámcově historii druhé světové války a Hitlerove nástupu k moci, jeho střetnutí s okultismem i tu jeho prohranou válku a nikde jsem nezachytil sebemenší náznak pojmu Ďábel či Satan co se týče osobních zájmů samotného Hitlera. Ale kromě toho mi přijdou myšlenky pana Big Bosse Valtera chvílemi až jednostranně pesimisticke, asi proto, že metalová scéna je mi značně cizí ačkoliv zcela a plně sympatizuji až s téměř fanatickym zápalem s moderní filosofii a praxí satanismu tak jak její základy položil Mistr a zakladatel Černý otec Anton Szandor LaVey.

    18. 9. 2020 at 15:53
  • Adam azazel Sobotka Reply

    Jenom akorát pozor,vůdce Sethova chrámu Michael Aquino se údajně chlubil vlastněnim nacistické dýky a že uspořádal satanský ritual na nacistickém hradě a Rád devíti úhlu v materiálu Black book of Satan prý zcela nepokrytě velebi národní socialismus, Adolfa Hitlera i arijskou rasu. Přitom je ale podle mě legracni že Hitler byl katolík. A nenapadam Big Bosse jako takového, je vtipný a inteligentní, a navíc miluje Beatles, tak jako já.

    18. 9. 2020 at 17:38

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *